Dunajec - Váh 2003

2. - 11. 7. 2003

Nové fotky od Honzy:

 

Irish pub Neruš! Gamblerky... Lucka se ne a ne pustit hazardu. Cesta z hospody byla složitá. Zachyceni při rušení nočního klidu - někteří...


 

Lucka a její další noční dobrodružství... víc radši nenapíšu. Tradiční Markétčiny narozeniny, úředně stanovené o několik dní dřív, abychom o nic nepřišli. Takže: jehličí na zadeček... ... jehličí ... řekněme ... pod bříško... ... a jehličí ...pod ? Ve chvílích, kdy mráz štípal do tváří nejvíce, nás Lucinka přišla obětavě zahřát. Tři vodáčci.

  Moje kapsa? Tvoje kapsa? Naše kapsa! Honza míval problémy s překážkami na chodníku, zejména tento semafor byl často nepřekonatelný. Náš azylový dům  "Irish pub" v Lipt. Hrádku alias večer u táboráku "po našem". Lucinka už je společensky unavená, Honza už taky neví, co dělá, Markétka něco chystá, bo jí raší čertovy parůžky, já na všechny dávám pozor, neboť někdo tu povedenou sebranku musí dopravit do tábora. Momentka u vchodu do Belianske jaskyně. Pohled vyšetřovatele se nezapře. Závěrečné gruppenfoto ve Veselí 


 

Tak a je tu zase začátek července a my se opět vydáváme na oblíbenou, i když  letos poněkud obávanou vodáckou výpravu, podruhé na slovenské řeky. Ač to obvykle nedělám, přesvědčili mě, abych o tom napsal pár řádek.  Kromě toho u některých fotek je také komentář, který se zobrazí po umístění ukazatele myši na obrázek. A jestliže na ni kliknete... No a u každé fotky je na konci komentáře číslo, např 031.jpg . Kdo si chcete fotky objednat, napište mi mailem jejich čísla. A teď se pustím do vyprávění:

Moje obavy z této "dovolené", z níž se vracím spíše zničen (ale odreagován), pramení jednak z předpokládaného nedostatku vody, jednak nevím, co mi děti a mládež zase letos provedou. Prvním kempem byl Červený kláštor - spodní kemp. Kupodivu zde vládly jiné obyčeje než loni v horním kempu - tráva byla vzorně posekaná, tekla i teplá voda (hlavně ráno) a do hospody střechou nezatékalo. V hospodě se letos přemnožili bažanti, zejména zlatí, a tak jsme si každého večera dali do kapsy poľovnícky lístok a chodili je střílet. 

Snad jen absence hřiště v areálu kempu trochu vadila. Zdeněk Radiměř, hlavní vedoucí výpravy, ve snaze snížit poplatky za kemp pro letošek i do budoucna, jal se namlouvati mně místní strážkyni kempové brány. Tvrdě jsem odolával, byť nátlak byl někdy velmi znatelný - zejména, když Zdeněk zastavil  náš autobus přímo u brány a přes celý autobus chtěl zorganizovat naše krásné setkání s místní strážkyní brány. To mě přinutilo změnit taktiku obrany. Vystoupil jsem z autobusu, políbil strážkyni, rozloučil jsem se s celým osazenstvem autobusu a poslal jsem je ... dál. Co bylo dál, se nikdo samozřejmě nikdy nedoví, což byla také moje součást taktiky. 

Počasí jsme měli pěkné, zejména pokud jde o první dva dny. Pršelo nám jen druhou půlku dne. V dalších dnech už pak pršelo s přestávkami celý den. Jako obvykle jsme pěkného počasí využili ke slunění a drobným bezvýznamným šarvátkám na vodě, i když někteří - například Darja s Alčou, se nepotřebovaly nutně zúčastnit bitvy, aby se cvakly.

Striptérka v akci. 008.jpg Flotila na plavbě. Tou dobou Zdeněk Radiměř ušel proti proudu řeky snad nejdelší kus cesty za posledních deset let, když musel zachraňovat převrácenou posádku. 009.jpg (83263 bytes) Slunící se háčci. 010.jpg (91257 bytes) I naši háčci vypnuly motory a lidově řečeno - plkali. Míša s Janou. 011.jpg (88693 bytes) Alenka s Darjou při svém prvním ztroskotání. Nevyplácí se opalovat se, když v dáli uslyšíte peřeje. 012.jpg (121671 bytes) Radimek, tradiční maskot a kapitán lodi. 013.jpg (93906 bytes)

To jsou panoramata! 014.jpg (81376 bytes) A co teprve nahoře, to budou panoramata! 015.jpg (83616 bytes) Darja s Alčou při svém druhém drobném zaváhání. Řeka byla prostě jejich. Naše byly lodě. 016.jpg (89378 bytes) 017.jpg (115328 bytes) Spodní úsek. Něco se chystá! 018.jpg (118168 bytes) 019.jpg (113722 bytes)

A už je to tady. První Tsunami. 020.jpg (93200 bytes) Posádka dalšího raftu byla smetena podružnou vlnkou. 021.jpg (113562 bytes) A další. 022.jpg (110169 bytes) Zde byla Míša viděna naposledy. 023.jpg (112754 bytes)

Převrátily se však i další lodě. 025.jpg (107711 bytes) Bouře nabyla velkých rozměrů. 026.jpg (119508 bytes) Kapitán počítá ztráty. 024.jpg (86492 bytes) Závěr plavby - výloviště utonulých a bazar prázdných lodí. 027.jpg (103698 bytes)

I přišel další večer a moje obavy vzrůstaly. Co se stane přes noc? Se strachem jsem usnul a měl jsem proč. Ráno byl zips mého stanu sešněrován. Naštěstí jsem si večer přichystal kudlu i baterku, takže vysvobození netrvalo dlouho. Avšak tušil jsem, že tímto skončily klidné noci a začínají noci beze snů, letos bohužel příliš brzy. Tato diverzní akce musela být potrestána. A tak jsem brzy ráno vyměnil barely. A na barelech vršky. Uvidíme, holoubci a holubičky, kdo se bude smát naposled!

První zjištění. 001.jpg (124946 bytes) 002.jpg (92009 bytes) Aneta s Janou v akci. 003.jpg (118322 bytes) Dobré ráno, Darinko! 004.jpg (104455 bytes) Ale, kdepak máme barélek...005.jpg (119417 bytes) Další barel s nožičkama. 006.jpg (116867 bytes) I ty, Láďo? 007.jpg (117325 bytes)

Ve snaze ujet dešťům jsme se přemístili pod Tatry do kempu v Borové Sihoti (moravský překlad: borová - daj si!), na okraji Liptovského Hrádku. Nakonec to byl i poslední kemp, neboť Hron dle zpráv jiných vodáků vyschnul a tudíž nebyl důvod pro jeho sjíždění a scházení. Přesto i na Váhu jsme měli dostatek vodní turistiky, oblíbenou otázkou bylo: "Jak to jde?", což osloveného vodáka tlačícího, nesoucího nebo tahajícího svou loď, v níž někdy ještě sedí zadák, případně lenivý háček, za sebou, dovedlo pořádně rozpálit. Kupodivu i v mělké vodě se našlo několik zdatných posádek, které v sobě našly tu sílu a talent cvaknout se.

Kemp v Borové Sihoti byl zřejmě pohádkový, neboť se v něm dály opravdové divy. Tak například jednoho rána vykvetl smrk barelovník:

NIkdo tomu nemohl uvěřit! Ano! bájný smrk barelovník rozkvetl! 029.jpg (118330 bytes) Rychle bylo potřeba očesat jeho plody. 030.jpg (134928 bytes)

Také se stávalo, že v kempu se strhla lokální bouře na několika metrech čtverečních. Když se strhla u mého a Honzova stanu, smetla a vynesla naše věci z barelů. Tyto jsme pak objevili na lampě uprostřed tábora (nutno podotknout, že můj barel byl mrštěn do koruny smrku a Honzův do kopřiv).

Honzo, vstávej! Máme práci! 031.jpg (103560 bytes) "Jsem to já jak zamlada, divný věci mě napadaj!" Díky za žebřík, pane údržbáři! 032.jpg (83539 bytes)

Jenže lokální bouře se nevyhnula ani stanu, v němž spaly Darja, Míša a Alča a nešťastnou shodou okolností také místní kaňour Laďa.

Laďa něco tuší. 033.jpg (76353 bytes) Bouře se spustila. 034.jpg (121400 bytes) Poryv větru byl skutečně velmi silný. 035.jpg (111602 bytes) 036.jpg (107457 bytes) I s fotoaparátem to smýkalo. 037.jpg (75465 bytes) Obyvatelé z jiných čtvrtí byli vysmátí, bouře je neohrozila. 038.jpg (105600 bytes)

 Vodní matrace je super věc. Honzo, pojď si to taky vyzkoušet! 039.jpg (110672 bytes) A co ty, Zdeňo? 040.jpg (121757 bytes) Skvělé! 041.jpg (112389 bytes)

Zdeněk pak šel kolem se zpola naplněným barelem s vodou. Ze zříceného stanu se ozvalo osudné: "To neuděláte!" Tato věta mu však vnukla velmi jednoduchou myšlenku a zapůsobila zcela opačně, než byla myšlena:

Inu, bouře skutečně přináší déšť. 042.jpg (92204 bytes)

V kouzelném kempu docházelo i k samovolnému přemísťování barelů plných vody a bez víček. Něco podobného jsem ještě opravdu neviděl:

Musel jsem skutečně využít veškerého svého umění, abych se ze stanu dostal suchý. 043.jpg (115498 bytes) Jenže můj stan je taky kouzelný a má nožičky! Barelům zdar! 044.jpg (134685 bytes)

A co teprve, když rozkvetl pohádkový smrk prádelník!

I Zdeňa se pod ním chtěl vyfotit. 045.jpg (108991 bytes) Ani já jsem nemohl věřit svým očím. Tolik kalhotek, podprsenek a trenýrek! Jen jestli jsou čisté. 046.jpg (120810 bytes) 047.jpg (126034 bytes) 048.jpg (125109 bytes) 049.jpg (122571 bytes) Závěrečná identifikace. 050.jpg (130413 bytes)

Po ránu nastalo v podstatě uklidnění.

Místní kaňour Laďa. Zase v jiném stanu. A co ten knoflík u riflí, Jano? 051.jpg (66124 bytes) Klid po bouři. Děti snídají rohlíky, já už jsem včerejší játýrka s rýží, které jsem si ohřál, už dosnídal. 052.jpg (138106 bytes) Lucinko, já nevím, kdo to s tím prádlem udělal, fakt! 053.jpg (137456 bytes) 054.jpg (127896 bytes) 055.jpg (113283 bytes)

Aby si děti a dospívající oddechli od výletů zpola vyschlým korytem řeky, vymyslel jsem pro ně malou, nenáročnou tůru do Tater. Měla trvat asi 6 hodin čistého času a převýšení bylo 600 metrů. Vycházeli jsme ze Štrbského plesa, v polovině cesty bylo Popradské pleso, tam měli šanci k návratu slabší nátury, a cílem mělo být Veľké Hincovo pleso (nadmořská výška 1946 metrů, rozloha asi 20 ha, max. hloubka 53,3 metru), které je největším plesem na slovenské straně Tater. Pravda, několik jedinců se mi tajně odpojilo z konvoje a vrátili se k autobusu, aby nemuseli absolvovat výstup, ale dobře jim tak. Některé jsem musel hodně přesvědčovat, myslím, že nakonec nelitovali. "To jsou panoramata! A co teprve nahoře! To budou panoramata!", řekl by klasik (paní Homolková).

Cestou k Popradskému plesu po Tatranské magistrále. 056.jpg (104999 bytes) Skupinové foto členů a členek výpravy. Daší se ještě trousí. 057.jpg (91639 bytes)

Druhou polovinu cesty nahoru jsme zdolávali dvojnásobné převýšení než první polovinu, což se dalo vyčíst i z mapy. Psychologicky to ale bylo ještě náročnější, neboť po výstupu na velký kar následoval další a další. Něco jako obří schody. Ale pak se skály přece jen rozestoupily a my se mohli kochat:

První pohled na přivítanou. Tak a jsme ve dvou kilometrech. 058.jpg (107998 bytes) Prvních pět horolezců obdrželo za statečnost tatranku. 059.jpg (100463 bytes) Pár fotek a rychle dolů. Je tak 10 stupňů nad nulou a, fouká vítr a mraky číhající na polské straně štítů nejsou dobrým znamením. 060.jpg (81050 bytes) Další skupinka statečných dorazila! 061.jpg (66903 bytes) Úsměvy jsou poněkud zmrzlé. 062.jpg (116425 bytes) 063.jpg (119873 bytes)

Ještě foto nad plesem. 064.jpg (104030 bytes) A  je čas jít dolů. 065.jpg Horolezkyně z moravských luhů a hájů v Tatrách. 066.jpg (81384 bytes) 067.jpg (129120 bytes) Nějaký ten akt už by se taky šiknul. 068.jpg (106011 bytes) A proč ne taky pánský? 069.jpg (117670 bytes)

Milan si koupil dřevěnou placku s obrázkem symbolického hřbitova, takže jsme ho pochopitelně při sestupu nemohli vynechat. 070.jpg (115234 bytes) Pomník tu mají všichni, kteří se z Tater nevrátili. Zaujala mě dřevěná vrtule z letadla, které se zapichlo do skály v roce 1926. Ale moc pomníků jsem raději nečetl. 071.jpg (128285 bytes)

V Tatrách někdo uviděl leták s informací o nově otevřeném akvaparku u Liptovského Trnovce. Tak jsme se předposlední den rozhodli rekognoskovat terén. Čekali jsme ledascos, ale přece jen jsme žasli.

Pohled na areál z náhorní plošiny, kde jsou nebo se budují (např lezecká stěna) všechna sportoviště.  079.jpg (77969 bytes) Tobogány zespoda. Černý je nejhorší. 080.jpg (106244 bytes)

Tobogánů moc, nejdelší, černý, měřil 146 metrů. Moji svěřenci mě přesvědčili, abych si ho vyzkoušel. Poradili mi, abych si z plavek udělal "tanga" pořádně se zhoupnul na hrazdě u otvoru a skočil do temné roury. Že já vůl jsem jejich lest neprohlédl! Rotoval jsem v tobogánu horizontálně i vertikálně, všude plno vody a křiku a po velmi dlouhé době jsem z roury vypadl úplně jinak než tam bylo zvykem. A už mě tam nikdo nedostane!

Z atrakcí jsme vyzkoušeli s Laďou taky boxing:

072.jpg (78304 bytes) 073.jpg (105917 bytes) Možná to vypadá, že prohrávám, ale to bylo teprve 1. kolo, kdy jsem si soupeře oťukával. Zápas došel až do třetího kola, kde jsme se po vzájemném vyčerpání dohodli na přerušení. Nadlouho. 074.jpg (76130 bytes)

S Markétou jsme se těšili na beach. Přidali se střídavě  i další a nakonec z toho byl mezistátní zápas, neboť si přišli zahrát nějací dva mladíci z Ruska, ale dostali to 2:0 na sety. Musím se pochválit, nikdo jiný to za mě neudělá, že?

Skvělý příjem jako vždy. 075.jpg (92562 bytes) Líná Markétka pořád polehávala v písku. 076.jpg (86221 bytes) Obzvláště vypečená úlivka pěstí. 077.jpg (80243 bytes) Markétka se zase válí... 078.jpg (94662 bytes)

Voda má 38°, v bazénech jsou vířivky, proudy, no prostě skvělé. Co na tom, že sem tam prší. O zábavu na koupališti se staral Harry Potter (aspoň to o sobě tvrdil), naše děti ho však zamýšleli hodit i s mikrofonem do vody.  Naštěstí k tomu nedošlo.

Dunajec 2003 byl plný drobných, ale překvapivých milostných pletek a zápletek. Zdeňa s Lucinkou. 081.jpg (95898 bytes) Gruppenfoto. 082.jpg (104001 bytes) Závěrečný ulovený bažant. Vrouře za námi občas prosvištělo s velkým řevem něčí tělo, prostě pohoda. 083.jpg (81206 bytes) Lucinka a její další pletky. 084.jpg (89302 bytes)

Tak a to je konec. Alespoň konec filmů z mého fotoaparátu. Pokud se dostanu k fotkám, jež zachycují další významné okamžiky (a že jich bylo!), tak je samozřejmě doplním spolu s patřičným komentářem. Dunajci 2003 čest! A už aby nastal rok 2004, to budou teprve panoramata!